Aktuality

Otevřený dopis Asociace logopedů ve školství Učitelské platformě

Reakce formou otevřeného dopisu s žádostí o veřejné vypořádání ve věci:
Zveřejněné tiskové zprávy na učitelské platformě ze dne 24.10.2022 v kontextu §18 a) návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vážená paní předsedkyně, Vážený výbore učitelské platformy,
dovolte nám, abychom zareagovali na Vámi zveřejněnou tiskovou zprávu ze dne 24.10.2022 (Učitelé: V mateřských školách nepotřebujeme školské logopedy, ale speciální pedagogy). V kontextu aktuálně řešené novelizace zákona o pedagogických pracovnících a nezbytné úpravy kodifikace školského logopeda je primárně třeba uvést na pravou míru nepřesnosti a dezinformace, které z textu Vaší zprávy jednoznačně vyznívají. V tomto ohledu bychom s pověřením školských logopedů a jménem Asociace logopedů ve školství rádi požádali o nápravu a objasnění nepravd uvedených v příspěvku.
Školský logoped, tedy logoped působící ve školství, není v terénu žádnou novinkou, nejedná se o snahu vytvářet nové pozice, ale jde pouze o profesní ukotvení a vymezení kvalifikačních předpokladů logopedů pracujících ve školství, kteří v resortu MŠMT působí nejméně od roku 1990. Tito odborníci v resortu školství kvalitně a systémově fungují, bohužel ale nebyla doposud pozice školského logopeda uzákoněna. Zákonně dána je v rezortu školství působnost odborníků věnujících se logopedické intervenci a činnostem s ní spojeným v plném rozsahu, stejně tak i řada školských legislativních dokumentů vymezuje kompetence i nezbytné kvalifikační požadavky na přípravu logopedů ve školství. Už jen toto dokládá nutnost legislativně pozici logopeda ve školství kodifikovat a přiznat. Současný návrh novely zákona o pedagogických pracovnících upravuje pouze nastavení kvalifikačních předpokladů logopedů ve školství a to směrem vzhůru - ukládá vyšší nároky na kvalifikaci těchto pracovníků. Pokud by byl návrh o ukotvení pozice školského logopeda přijat, znamenalo by to následně další navýšení úrovně a kvality poskytované logopedické péče.
Školský logoped je odborný samostatný pracovník působící v rámci resortu školství výhradně v poradenském systému. Primárně se jedná o zaměstnance speciálně pedagogických center pro vady řeči, kteří zajišťují veškerý poradenský servis a intervenci dětem, žákům a studentům s narušenou komunikační schopností ve vzdělávání. Má nezbytné znalosti a dovednosti týkající se podpory přirozeného rozvoje řeči, prevence vzniku řečových vad, diagnostiky narušené komunikační schopnosti i její terapie. Ve školské praxi zajišťuje logopedickou intervenci s větším přesahem do poradenství a metodické podpory.
Logoped ve školství získává odbornou kvalifikaci studiem v akreditovaném magisterském studijním programu, se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie (pregraduální studium je stejné jako u logopedů ve zdravotnictví) a dále absolvováním akreditovaného postgraduálního tříletého specializačního studia (to, na rozdíl od logopedů ve zdravotnictví není pro nás aktuálně povinné, toto má novela ZoPP právě změnit). Poradenský systém center pro vady řeči má výborně systémově propracovanou metodiku logopedické intervence (diagnostiky i terapie) pro děti od tří let. Průběžně budovaná síť center pro vady řeči ve spolupráci s koordinátory logopedické péče napříč kraji stále více cílí na potřebné děti v terénu. Cílem je zajistit kvalitní a hlavně včasnou multioborovou diagnostiku a následnou terapii.
Logoped ve zdravotnictví se řídí legislativou svého rezortu. Logoped ve školství je vázán zase zákonnými předpisy MŠMT, ani tady nedochází k žádné kolizi či rozporu. V rámci mezioborové spolupráce má přístup, v souladu s GDPR, k dokumentaci podstatné pro nastavení funkční podpory ve vzdělávání. Právě přídomek "školský" plně a dostatečně rezortně vymezuje působnost. Školský logoped nemá ambice působit nikde jinde, než ve školství.
Školský logoped a celé speciálně pedagogické centrum pro vady řeči nese plnou zodpovědnost za poskytovanou intervenční činnost v plném rozsahu. Současný systém poradenství a logopedické intervence ve školství cílí na pravidelnou, průběžnou, smysluplnou a komplexně pojatou činnost a podporu směřující za potřebným žákem. Nesporným a nepopíratelným benefitem školské logopedie je komplexnost služeb. Systémově zajišťuje nadstandardní péči v podobě logopedické intervence, ale také podporu a péči pedagogickou, speciálně pedagogickou i psychologickou. Jedině tak je možné zajistit celkový rozvoj dítěte/žáka. Ve školství je tato profese nedocenitelnou, nepostradatelnou, nezastupitelnou a naprosto neodmyslitelnou.
Dostupnost péče ve smyslu logopedické diagnostiky a celé šíře intervence je, pro mnohé děti v předškolních zařízeních a posléze i žáky mladšího školního věku, zásadní. Aktuálně je v praxi řešen velký nedostatek termínů na poskytnutí logopedické intervence (v rezortu MZ i MŠMT). Počty dětí s narušenou komunikační schopnosti se neustále zvyšují a čekací doby na vyšetření či konzultaci jsou velké. Je třeba si uvědomit, že logoped je členem týmu odborníků různých profesí – spolupracuje s lékaři – foniatry, neurology, rehabilitačními lékaři, pediatry, psychiatry aj. V diagnostické činnosti také logopedi ve školství přistupují k celé problematice mezioborově a komplexně. 
Legislativní ukotvení pozice školského logopeda je opatřením, které přispěje k systematizaci poskytování logopedické intervence v rezortu školství na základě přesně vymezených požadavků na pregraduální i další postgraduální odbornou přípravu.
Závěrem:
Snad jsme Vám situaci lépe objasnili a vysvětlili. Rádi bychom Vás touto cestou požádali o úpravu tiskové zprávy, neboť není postavena na relevantních informacích. Aktuálně uvedená verze předkládá značné dezinformace a znehodnocuje dlouholetou a kvalitní práci všech logopedů pracujících ve školství.
Znovu Vás žádáme o rychlé stažení tiskové zprávy či alespoň úpravu dezinformací poškozujících dobré jméno logopedů ve školství. Aktuální formu oslovení prostřednictvím otevřeného dopisu volíme z toho důvodu, že jste doposud na naše předchozí žádosti a výzvy nereagovali. Pokud nebude provedena náprava, museli bychom vzniklou situaci řešit právní cestou a řešit podáním předžalobní výzvy pro poškozování dobrého jména logopedů ve školství. Chápeme, že informací je mnoho, proto (v případě potřeby) rádi jakékoliv nejasnosti blíže objasníme.
Žádáme o:
Nápravu - stažení textu a zveřejnění pravdivých informací a to nejpozději do 14 dnů od obdržení této výzvy (zveřejněno dne 31.10.2022)
Prosíme o uvedení informačního zdroje i šetření/průzkumu, ze kterého jste pro účely tiskové zprávy čerpala a vycházela
Pro poškozování dobrého jména logopedů působících ve školství a zveřejňování lživých informací požadujeme veřejnou omluvu ve formě tiskové zprávy a její včasné zveřejnění.
za výkonný výbor
Mgr. Pavla Lukáčová
předsedkyně ALŠ, z.s.
Základní škola a Mateřská škola logopedická Olomouc
lukacova@logopaed.cz
 
Kontakt:
Asociace logopedů ve školství, z.s.
http://www.alos.cz
Správce webu 596 02. 11. 2022

Kategorie:

Vyjádření předsedy krajské sekce ASP ČR k problematice školských logopedů

Vážení zákonodárci,
v poslední době se předháníte v tom, kdo vymyslí novější název pro cokoliv, o čem jde momentálně řeč. Protože pracuji skoro 50 let ve školství, tak mne zajímá tato oblast, a že se v ní dějí „zvěrstva“, která nemají obdoby, je víc než jasné. Většinou se  vše zaštiťuje politicky, ale mám za to, že každý z Vás chce mít někde pomník za každou cenu. 
Inkluze - dříve se tomu říkalo pomoc bez ohledu na to, zda se tato realizovala na základní škole s dítětem, které mělo myšlenkové schopnosti v normálu a mělo jen nějaký zdravotní problém, nebo mělo tu smůlu, že se u něho objevilo LMP a bylo nutné jej vzdělávat jiným způsobem, pomaleji, individuálně ve zvláštní škole - dnes škole podle  §16 odst.9, kde na něj vyučující měl čas, mohl s ním pracovat v jeho tempu.. a ne tak jak se to  dnes realizuje ve školách hlavního směru, kde se tomuto jedinci přiřadí asistent, který má minimální znalosti, jak ze vzdělávacích postupů, nebo speciální pedagogiky a způsobů, jak s takovým jedincem pracovat a dochází k narušení celého vzdělávacího režimu. Není čas se věnovat talentovaným to se také dočítáme v různých zprávách ČŠI....
A nyní k věci - návrh poslanců prof. Ing. Ivo Vondráka CSc., prof. JUDr. Heleny Válkové CSc.  ke změně zákona 563/2004 Sb., a souvisejících zákonů 561/2004 Sb. v § 18 a uvádí nový název 
„speciální pedagog pro vady komunikace“
pro klasického a po celá léta nazývaného
logopeda
. Proč se mění název osoby, který vychází z latinského základu  -
logos - slovo, řeč a paideia - výchova.
  Co je to za název speciální pedagog pro vady komunikace, vždyť dítě s vadou řeči  má problém s  vyjadřováním svým myšlenek, názorů ... Komunikace je 
spojení
  - přenos informace na základě jejího sdělení . A když se jedinec neumí dostatečně vyjádřit, tak ke komunikaci nedojde do té doby, dokud se nenaučí správně vyjadřovat.
Dohadujete se o to, zda musí mít státní závěrečnou zkoušku na pedagogické fakultě či jiné vysokoškolské vzdělání. Za svoji dlouhou pedagogickou praxi  jsem na školách různého typu - základních, speciálních - dříve zvláštních, středních - poznal řadu tzv. logopedických asistentů, pouze s určitým kurzem - delším či kratším, kteří měli v práci s vadou řeči u dítěte  mnohem lepší výsledky, než vysokoškolsky vzdělaný pedagog. V převážné většině to byly ženy - matky, které učily své děti správně se vyjadřovat od nejútlejšího věku a pak své schopnosti uplatnily při této práci ve škole.
Vysokoškolský vzdělaný muž nebo žena bez praxe a určité doby, kdy prakticky nápravu chyb řeči provádí, jejich výsledků nemůže dosáhnout a je v takovém případě nepodstatné, zda je klinickým logopedem, nebo školským logopedem, tedy logopedem se stejným stupněm dosaženého vzdělání, jen každý působí v jiné oblasti praktického užití svých znalostí. 
Školský logoped logopeda klinického nijak neohrožuje.
       
PhDr. et Mgr. Jiří Pán
Předseda krajské sekce ASP ČR
Jihočeský kraj
jirkapan@seznam.cz
PhDr., Mgr. Jiří Pán 606 02. 11. 2022

Kategorie:

Školní logoped – zkušenost z praxe

Z toho, co zaznělo na učitelské platformě lze souhlasit zcela určitě s větou: „Je ale důležité, aby vedení škol i rodiče věděli, že nová pozice školského logopeda není všespásná a nenahradí péči klinického logopeda." (Petra Mazancová). Školní logoped v ideálním případě, o což se u nás ve škole snažíme, s klinickým logopedem komunikuje a při své práci jej respektuje. Svým působením zintenzivňuje klinickým logopedem realizovanou logopedickou nápravu. Pro určitou skupinu dětí, která, ač trpí vadou řeči, ke klinickému logopedovi z různých důvodů nedochází, je pak školní logoped, byť to samozřejmě není ideální situace, jedinou cestou k řečové nápravě. V naší škole působí na malé úvazky tři školní logopedi. V kontextu toho, že jsme škola se třídami pro žáky s vadami řeči, rodiče školní logopedickou péči oceňují a od školy očekávají. V ideálním světě, kde všechny děti, které to potřebují, dochází intenzivně ke klinickému logopedovi, možná není školních logopedů třeba. V reálném světě, kde dětí s vadami řeči přibývá (usuzuji ze stále narůstajícího zájmu o naše třídy) a s tím koresponduje občas problematická dostupnost klinického logopeda a dlouhé intervaly mezi jednotlivými návštěvami u něj (zkušenosti rodičů), je pak působení školních logopedů zcela na místě. Ano, školní logoped nemá atestaci. Ale školní logoped má ve svém oboru magisterské vzdělání. Úlohou školního logopeda není klinického logopeda nahradit, ale zintenzivnit ve škole péči o žáky s vadou řeči. Za práci školního logopeda samozřejmě odpovídá, stejně jako za práci každého zaměstnance, ředitel školy. To ale, myslím, není obecně nic překvapivého, stejně tak odpovídá ředitel nemocnice v obecné rovině za práci svých lékařských týmů. Na závěr bych rád shrnul svůj pohled dvěma větami: Klinický a školní logoped si vzájemně nekonkurují, ale vzájemně se ve prospěch dětí s vadami řeči doplňují. Absence jednoho i druhého není ku prospěchu logopedické péče jako celku.
PhDr. Karel Kaprálek
Asociace speciálních pedagogů ČR, z.s.
Správce webu 855 02. 11. 2022

Kategorie:

Rivalita klinickýcvh logopedů vůči logopedům ve školství

Reakce na stanovisko Učitelské platformy k logopedům ve školství, umístěném na jejich stránkách (
Učitelé: V mateřských školách nepotřebujeme školské logopedy, ale speciální pedagogy - Učitelská platforma (ucitelskaplatforma.cz)
Vážená učitelská platformo,
pozorně jsem si přečetl text, který na svých stránkách publikujete. Zjišťuji, že podivná rivalita mezi klinickými logopedy a logopedy ve školství neutichla ani po letech, co jsem z MŠMT, kde jsem zastával pozici ředitele odboru speciálního vzdělávání, prevence a institucionální výchovy, odešel. Nevím, kdo je autorem vámi uvedeného textu "Učitelé: V mateřských školách nepotřebujeme školské logopedy, ale speciální pedagogy". nicméně si myslím, že by se mohl zařadit mezi kvalifikované dezinformátory. Co to je za hloupost, že "na rozdíl od klinického logopeda nemá školský logoped  definovanou konkrétní odpovědnost za svou práci, která tím padá na školu". Každý jsme za svoji práci klientovi osobně zodpovědní a je jedno, zda jsme klinickým, či školským logopedem. Za svoji praxi jsem poznal spoustu logopedů ve školství, kteří by snadno strčili nemálo klinických logopedů lehce do kapsy a samozřejmě to platí i opačně. Snažím se porozumět, proč si atestovaný logoped myslí, že je odborně výš, než neatestovaný logoped ve školství. Ano je atestovaný, což je potřebné pro uplatnění se ve zdravotnictví, ale to vůbec neznamená, že je automaticky větším odborníkem. 
Vzpomínám si, že u příležitosti jedné logopedické konference jsme si společně s prof. Zdeňkem Matějčkem při předávání nějakých logopedických ocenění v Karolinu říkali, že nerozumíme těmto rozmíškám v jednom oboru, protože bazální vzdělání mají obě kategorie v podstatě stejné. Je to již mnoho let, pravda, ale o to víc mne tyto dětinské rozmíšky překvapují ve své trvanlivosti. Transakční analytik Erich Berne by to definoval jako hru " Tahanice o kyblíček na písku". Název článku jasně ukazuje na zkreslenou představu logopeda ve školském systému. Sám mám díky svému synovi zkušenost, že i renomovaný klinický logoped může být zbytečný,  když pracuje s klientem 15 minut v třítýdenním, až měsíčním intervalu. Jak rádi jsme tehdy využili služeb logopeda ve školství, který chlapci pomohl neúměrně více. A to není pouze má zkušenost. Buďme konečně dospělí a připusťme si, že každý logoped má na slunci své místo, ať ve zdravotnictví či ve školství a jediným měřítkem jeho odbornosti je odváděná práce a ne atestace, která potřebnou odbornost stejně jako v psychologii či lékařství ještě zaručovat nemusí.
Jiří Pilař, předseda Asociace speciálních pedagogů
Jiří Pilař 606 28. 10. 2022

Kategorie:

Podpůrná supervizní skupina pro pedagogy

PODPŮRNÁ SKUPINA PRO UČITELE
PRAŽSKÝCH ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOL
Od nového školního roku 2022/2023 probíhají již čtvrtý rok podpůrné skupiny pro pedagogické pracovníky v podobě on-line. Prostřednictvím supervizních metod lze pedagogům nabídnout alespoň částečný náhled na to, co je ve školách tíží, co by chtěli změnit a předcházet tak stavům určité letargie a posléze i profesnímu vyhoření.
Podpůrná skupina je již tradičně tak zvaně otevřená, tedy nezávazně přístupná všem zájemcům. Setkání probíhají každé úterý v čase od 16 do 17 hodin. V případě zájmu se přihlašte na E-mailovou adresu jmzpilar@gmail.com.
Následně vám bude odeslán přístupový link skupiny. Tato služba je v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zdarma.. Kapacita každé skupiny je maximálně 12 pedagogických
pracovníků.
Program je podporován Hlavním městem Prahou a MŠMT v rámci DVPP.
Nabízíme témata, která se aktuálně ve školství objevují:
o Problémový žák, problémový rodič
o Podpora interakce mezi pedagogy a rodiči, předcházení konfliktů
o Zvládání agresivity ve školním prostředí
o Náročné dítě v třídním kolektivu
o Spolupráce mezi pedagogy ve škole
o „Nemocná třída“ a co s ní dál
o ADHD/ADD a inkluze, nebo-li společné vzdělávání
o a další témata dle potřeb účastníků
Co můžete očekávat:
Vzájemné sdílení s kolegy a podporu, společné hledání řešení, nácvik řešení krizových situací. Cílem bude společné hledání cesty, která by mohla vést lepší k pracovní spokojenosti a zpříjemnění výuky žákům.
PaedDr. Jiří Pilař Mgr. Kateřina Nováková
speciální pedagog, terapeut speciální pedagog a terapeut
a akreditovaný supervizor
Jiří Pilař 565 04. 10. 2022

Proč netransformovat školská výchovná zařízení do resortu MPSV

Proč "netransformovat" ústavní péči do resortu MPSV:
Školská výchovná zařízení mají již ve svém titulu "Školská zařízení pro výkon ústavní VÝCHOVY nebo ochranné VÝCHOVY a Střediska VÝCHOVNÉ péče."
Ve všech zařízeních se vykonává VÝCHOVA, jejíž nedílnou součástí je sice sociální práce, ale v poměru k výchově marginálně (cca 20%).
Vyjma dětských domovů v těchto zařízeních probíhá i VZDĚLÁVÁNÍ ve školách, které jsou součástmi středisek výchovné péče, dětských domovů se školou a výchovných ústavů
Ve všech typech školských výchovných zařízení, tedy i v dětských domovech, výrazně převažují děti s rizikovým chováním, aktuálně stále častěji i s poruchami chování včetně dysharmonického vývoje osobnosti (dříve psychopatie) a výraznou emoční oploštělostí, které nelze běžnou domluvou korigovat. Je zde třeba akcentovat odbornou terapeutickou péči, tedy vesměs výchovných pracovníků, kteří mají odborné speciálně pedagogické vzdělání v etopedii a mnozí z nich jsou absolventy psychoterapeutických výcviků.
Vzhledem k přijetí zákona č. 89 / 2012 Sb.Občanský zákoník v platném znění, který v Díle 4, § 971, odst. 4:
"Soud v rozhodnutí, kterým nařizuje ústavní výchovu, označí zařízení, do kterého má být dítě umístěno. Přitom přihlédne k zájmům dítěte a k vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Soud dbá na umístění dítěte co nejblíže bydlišti rodičů nebo jiných osob dítěti blízkých. To platí i tehdy, rozhoduje-li soud o přemístění dítěte do jiného zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy"
se značně proměnila klientela ve všech školských výchovných zařízeních. Důvodem je výrazné oslabení role diagnostických ústavů, odborných pracovišť, která dříve na základě dvouměsíční diagnostiky odpovědně umisťovala děti podle jejich míry výchovného narušení a sociální situace do typů výchovných zařízení, dle situace dítěti odpovídající. 
Nyní soudy berou v potaz pouze návrhy OSPOD, které plédují pro umístění dítěte do výchovného zařízení především nejblíže trvalému bydlišti, nicméně bez ohledu na jeho výchovné problémy. Tím se i dětské domovy,které dříve vychovávaly děti bez poruch, či jen s minimálními poruchami chování, se postupně stávají nepsanými výchovnými ústavy. Tedy i zde je nutná odborná speciálně pedagogická a psychologická práce, která má daleko k "pouhému" zabezpečování sociální péče. Navíc se na rozhodnutí soudu čeká mnohdy více než půl roku a dítě je udržováno v napětí, případně nastupuje do školy či učebního oboru během školního roku, což zvláště u učebních oborů vede k častému selhávání a předčasnému odchodu ze vzdělávání.
Dle mého screeningu mezi pracovníky školských výchovných zařízení v posledních letech by bylo reálné nebezpečí odlivu speciálních pedagogů a psychologů, protože platové podmínky ve školských výchovných zařízeních a další podstatné benefity vyplývající z pracovního zařazení pedagogický pracovník, jsou podstatně atraktivnější než v sociální sféře a jen málokdo z nich by připustil, že by jeho nadřízeným byl pracovník vzdělaný pouze v sociálních službách, či jiného, než speciálně pedagogického či psychologického vzdělání.
Při zkušenostech, které máme s orgány MPSV a subsidiárních orgánů zabývajících se problematikou práv dětí, máme obavy, že by odborná práce s dětmi s rizikovým chováním a dysfunkčním rodinným zázemím značně utrpěla především z důvodu časté fluktuace pracovníků v sociálních službách a malého důrazu na skutečnou odbornost těchto pracovníků, kteří často rozhodují o dalším osudu těchto dětí.
Je k zamyšlení, proč s neustálým zdůrazňováním přesunu kompetencí pod MPSV přicházejí především osoby v daném oboru nepracující, nebo pracující pouze krátce, tedy převážně bez potřebné odbornosti a s minimem zkušeností. To je typické především u "politických" neziskových organizací, které mají ke konkrétní odborné práci velmi, velmi daleko.
Důkazem mého předchozího tvrzení je minimální odbornost v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) a také nekvalitní práce s profesionálními i dlouhodobými pěstouny a adoptivními rodiči, čehož důsledkem jsou stále častější selhávání tohoto typu jinak velmi potřebné péče o děti mimo vlastní rodinu.
Tedy pokud je někde kruciální potřeba transformace a zásadních změn, je to především v úrovni péče o děti v rámci kompetencí MPSV.
Jiří Pilař, předseda ASP ČR
Jiří Pilař 538 02. 09. 2022

Jednání předsedy ASP ČR s náměstkem ministra školství Janem Marešem

Ve středu 31. 8. jsem s třemi kolegy, odborníky na výchovu a vzdělávání dětí ve školských výchovných zařízeních jednal s náměstkem ministra Janem Marešem, ředitelem sekce vzdělávání Michalem Černým, vedoucí oddělení spec. vzdělávání Ivanou Blažkovou a Martinou Budinskou, kam daná problematika spadá. Stěžejní témata byla tři:
Oprášené aktivity MPSV a některých neziskových organizací ve smyslu přesunu problematiky školských výchovných zařízení do gesce resortu MPSV.
Nutnost vytvoření smysluplné koncepce činnosti školských výchovných zařízení a následně také nových legislativních norem v této oblasti, protože ty stávající jsou platné již dvacet let a společenská situace se změnila.
Neschopnost a možná i nedostatečná kompetentnost MŠMT tato zařízení HLASITĚ vůči těmto aktivitám PODPOŘIT a pouze se nespokojovat výmluvami, že něco nejde.
Výsledkem více než hodinového jednání bylo, že MŠMT bude akceptovat nabídku ASP ČR vytvořit pracovní skupinu složenou z odborníků včetně dětského psychiatra a pracovníka Úřadu ombudsmana specializujícího se na ústavní a ochrannou výchovu tak jak ji předseda asociace vybral. Tato skupina bude oficiálně ministerstvem jmenována jako jeho poradní tým s kompetencemi ke sběru a následné interpretaci získaných dat, na jejichž základě bude koncepce vytvořena. Ta by měla být základem nové legislativy v dané oblasti.
Pan náměstek Mareš připustil, že se vnitrorezortní politika ministerstva vůči svým organizacím musí změnit, včetně hlasité obrany proti přesunu pod MPSV na odpovídajících úrovních státní správy, včetně reakcí na nekorektní kritiky různých subjektů.
Další jednání proběhne během října, kde budou definovány jednotlivé kroky výše popsaného snažení.
Musím zde velmi poděkovat panu náměstkovi za snahu nastartovat potřebnou změnu v přístupech ministerstva. Věřím, že tentokrát nezůstane pouze u slov, jak bývá zvykem.
V nepřímé návaznosti na toto jednání budu v říjnu společně s prezidentem Unie zaměstnavatelských svazů ČR Ing. Jiřím Horeckým jednat s ministrem PSV Marianem Jurečkou, mimo jiné o nekompetentním a nekorektním jednání "odborných" pracovníků jeho ministerstva vůči našim školským výchovným zařízením.
Jiří Pilař, předseda ASP ČR
Jiří Pilař 511 02. 09. 2022

Březen 2022 - ministr školství­ odpověděl předsedovi ASP

Ministr školství Mgr. Petr Gazdík zaslal předsedovi ASP ČR Jiřímu Pilařovi odpověď:  
Praha, březen 2022 Č. j.: MSMT-5753/2022-2
Vážený pane předsedo,
rád bych Vám poděkoval za nabídku pomoci i další podněty, které jste zaslal Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále „MŠMT“) jménem Asociace speciálních pedagogů České republiky (dále „ASP ČR“). V současné době je zřejmé, že bude třeba vyvinout maximální úsilí, aby se podařilo integrovat děti uprchlíků z těžce zkoušené Ukrajiny do české společnosti a českého vzdělávacího systému. Podpora, která k nim musí směřovat, by jistě měla zahrnovat všechny aspekty práce s dětmi, včetně speciálně pedagogické péče. Z toho důvodu je Vaše nabídka nesmírně cenná a velice si jí vážím. Stejně tak považuji za přínosné i další podněty zmíněné ve Vašem dopise. MŠMT samozřejmě rádo poskytlo svoji součinnost ve zprostředkování nabídky speciálně pedagogické podpory ze strany ASP ČR. Informace o nabídce byla dne 8. března 2022 vyvěšena na jednotném metodickém portálu MŠMT
https://www.edu.cz/
(odkaz na konkrétní stranu
zde
).
S pozdravem
Mgr. Petr Gazdík
digitálně podepsal 10. 3. 2022
NABÍDKA POMOCI ASOCIACE SPECIÁLNÍCH PEDAGOGŮ ČR
Již více než týden zaznamenáváme tragické zprávy ze země, která nikomu neublížila, ale které je naopak velmi ubližováno. Jsme svědky exodu obyvatel Ukrajiny před ruskými agresory do bezpečí ve spřátelených zemích. Již jednou jsme takovou situaci zažívali v devadesátých letech, když se na nás obraceli váleční uprchlíci z Chorvatska a Bosny. I tehdy přišlo do naší republiky mnoho rodin, které před hrůzami války a zkušenostmi z tamních koncentračních táborů prchali. I v té době s rodiči přicházely děti školou povinné a předškoláci, kteří potřebovali při kontaktu s reáliemi naší země pomoc, včetně začleňování do vzdělávání ve školách. Tehdy se pomoci chopily týmy speciálních pedagogů a psychologů a myslím, že se věc docela podařila.
Vzdělávání dětí po prožitém traumatu a v aktuální nejistotě je v počátcích složité a jeho vnější projevy, vedle jazykového deficitu, mohou být nejrůznějšího charakteru. Víme, že nezpracované traumatizující zážitky se periodicky vracejí a výrazně mohou omezovat výkonnost, schopnosti a chování člověka i dlouhodobě. Asociace speciálních pedagogů České republiky nabízí pomoc při začleňování ukrajinských dětí do systému našeho vzdělávání. Nabízí zprostředkování terapeutické podpory dětem při zvládání prožitých traumat, které se mohou negativně podepsat na jejich aktuálním prožívání a chování ve škole i mimo ni. Proto jsme se rozhodli nabídnout pomoc speciálně pedagogické péče dětem a odborné podpory učitelům, kteří budou s těmito dětmi pracovat. Zájemci o pomoc se mohou hlásit na e-mailové adrese předsedy asociace (
pilar@klicov.cz
), který zprostředkuje kontakty členů rady asociace v krajích.
V první fázi pobytu dětí ve školách bude potřeba asistence při zajišťování běžného vyučování alespoň v bazální podobě, včetně tlumočníků, kteří se mohou rekrutovat i z matek, např. dlouhodobě žijících v České republice, a tedy schopných tuto činnost vykonávat. Je třeba, aby se ukrajinské děti nejen vzdělávaly, ale také integrovaly mezi spolužáky. Proto se tímto obracíme na Pedagogické fakulty a jiné vysoké či vyšší odborné školy s pedagogickým zaměřením, aby svým studentům aktuálně zajišťovaly praxe právě pro potřeby vzdělávání a integrace dětí z Ukrajiny. Také vyzýváme školská zařízení, v nichž pracují odborníci s terapeutickými zkušenostmi, aby nabídli své služby při zvládání traumat, která děti a jejich matky mají za sebou.
Návrat do normálu na Ukrajině bude bolestný a velmi dlouhý. Naopak nástup nově příchozích do školy by měl být rychlý a bez zásadních komplikací, které traumata mohou ještě prohloubit.
Za Asociaci speciálních pedagogů ČR
PaedDr. Jiří Pilař, předseda
Jiří Pilař 570 13. 03. 2022

Jednání­ předsedy ASP ČR na MŠ MT

Dne 14. 1. 2022 proběhlo na MŠMT jednání mezi předsedou ASP ČR Jiřím Pilařem, náměstkem pro řízení sekce vzdělávání a mládeže Janem Marešem, ředitelem odboru Michalem Černým, Janem Jiterským a Martinou Budinskou o další spolupráci mezi ASP ČR a MŠMT při tvorbě zásadních koncepčních dokumentů:  
revize RVP ZV,
novelizace zákona č. 109/2002 Sb. o ústavní a ochranné výchově - dalších materiálů, které se týkají dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.
Předseda ASP osvětlil přítomným, že na speciálního pedagoga nelze nahlížet jako na odborníka na všechny speciální vzdělávací potřeby an bloc, jak je nyní z jednání MŠMT a jeho přímo řízených organizací patrné, ale je nutné vnímat speciální pedagogy jako odborníky pro jednotlivé specializace (-pedie).
Rovněž bylo zdůrazněno, že pracovníci školských poradenských zařízení nemohou určovat didaktické postupy učitelům, ale pouze akcentovat deficity žáků, s nimiž učitel bude muset pracovat. Jinými slovy "kdo neučil, nemůže radit jak učit".
Předseda informoval náměstka rovněž o problémech, s nimiž se v rámci současného pojetí inkluze potkáváme a co by bylo dobré změnit. Zde byla téměř jednoznačná oboustranná shoda.
V otázce náhradní výchovné péče ve školských výchovných zařízeních byla nabídnuta ministerstvu spolupráce na tvorbě potřebných inovací v legislativě i koncepčním pojetí této problematiky, včetně vlastního vytvoření pracovního týmu, jenž se musí skládat z odborníků, kteří nejsou pouze dobrými řediteli svého zařízení, ale především jsou i schopni koncepčního přesahu.
Celkový dojem z jednání byl velmi pozitivní, tak doufejme, že nezůstane pouze u tohoto dojmu, což se v minulosti často stávalo.
PaedDr. Jiří Pilař, předseda ASP ČR
Jiří Pilař 534 27. 01. 2022
Tento web nepoužívá jiné než nezbytné soubory cookies.