Martin Odehnal podal 22. 05. 2015 trestní oznámení na Amnesty international „Podnět k přezkoumání, zda nedošlo ke spáchání trestného činu ze strany vedení Amnesty International“. Státní zástupkyně podání bez dalšího zkoumání založila s poukazem na svobodu projevu, ale její vyrozumění stojí za přečtení, především odstavec třetí:
K Vašemu podání ze dne 22. 05. 2015, které bylo cestou elektronické pošty doručeno zdejšímu Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1 a které bylo nadepsáno jako „Podnět k přezkoumání, zda nedošlo ke spáchání trestného činu ze strany vedení Amnesty International“, Vám po vyhodnocení jeho obsahu a obsahu jeho příloh sděluji, že z obsahu Vámi dodaného listinného materiálu nevyplývá žádné takové konkrétní jednání, které by mohlo naplnit znaky skutkové podstaty některého z trestných činů specifikovaných ve zvláštní části zákona č. 40/2009 Sb. - trestního zákoníku; proto se Vaším podáním nebudou orgány činné v trestním řízení více zabývat a bude bez dalšího založeno.
V zásadě brojíte proti tomu, jakým způsobem hodnotí Amnesty International činnost českých exekutivních a vzdělávacích institucí, kdy podle Vašeho názoru proti nim neprávem vznáší obvinění z vážných trestných činů a takové obvinění se implicitně týká i občanů České republiky. Poukazujete zejména na články z webových stránek Amnesty International a ČT 24. Medializované verbální ataky - podle Vašeho názoru - mají být nevybíravé a mohly být jimi spáchány trestné činy, neboť veřejně došlo ke vznesení obvinění českých úřadů z trestného činu apartheidu a diskriminace skupiny lidí podle § 402 odst. 1 tr. zákoníku. Dovozujete, že v případě neprokázání takového trestného činu by mělo být orgány činnými v trestním řízení prošetřeno, zda se pan Salil Shetty a všichni představitelé české pobočky Amnesty International nedopustili trestného činu křivého obvinění podle § 345 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku. Závěrem namítáte, že nelze akceptovat dehonestující kampaň Amnesty International, postavenou na vesměs lživých tvrzeních a ničím neopodstatněných výpadech na adresu politické reprezentace, veřejných institucí a občanů České republiky.
Lze přisvědčit Vašemu tvrzení, že „výzkumná zpráva“ s názvem „Chce to více snahy - Etnická diskriminace romských dětí v českých školách“ prezentovaná jako „Amnesty vzkaz české vládě: V řešení diskriminace romských dětí ve školách to chce víc snahy!“ evidentně obsahuje nepravdivé, překroucené a dehonestující informace, které jsou předkládány jako objektivně zjištěná fakta, nicméně v žádném případě nelze tato tvrzení a nepodložená osočování hodnotit jako obvinění politické reprezentace, veřejných institucí a občanů České republiky ze spáchání trestného činu apartheidu a diskriminace skupiny lidí podle § 402 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo uplatňuje apartheid nebo rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou nebo třídní segregaci nebo jinou podobnou diskriminaci skupiny lidí. Žádné takové obvinění z pseudovýzkumné práce Amnesty International nevyplývá. Může jít toliko o neopodstatněnou, neoprávněnou a neomalenou kritiku činnosti státních institucí a jejich zaměstnanců, potažmo nespravedlivé „nálepkování“ občanů České republiky, kteří nepatří do komunity Romů.
Pouhou kritikou činnosti vlády, resp. kritikou činnosti státních institucí a jejich zaměstnanců, byť by tato kritika byla neopodstatněná, neoprávněná, neomalená a dehonestující, se nelze dopustit trestného činu křivého obvinění podle § 345 tr. zákoníku, ale ani žádného jiného trestného činu specifikovaného ve zvláštní části trestního zákoníku. Opačný závěr, tedy závěr o spáchání trestného činu křivého obvinění by kolidoval s ústavně zaručeným právem na svobodu slova a projevu. Vláda coby vrcholný exekutivní orgán státu má dostatek pravomocí k realizaci své politiky a není na místě ji proti kritice její činnosti či naopak nečinnosti chránit prostředky trestního práva. Je na ní a jejích institucích, aby svými věcnými argumenty uměly čelit dehonestující kampani, k čemuž jistě disponují dostatkem vhodných prostředků, včetně medializace.
Neakceptujete-li tento způsob vyřízení této části Vašeho podání, můžete požádat o přezkoumání nejblíže vyšší státní zastupitelství, jímž je Městské státní zastupitelství v Praze (se sídlem Praha 5, nám. 14. října 2188/9) a jehož rozhodnutí v této věci by bylo konečné - viz ustanovení § 16a odst. 7 zák. č. 283/1993 Sb. (o státním zastupitelství).
Závěrem - prosím - přijměte omluvu za prodlení při vyřízení Vašeho podání.
JUDr. Zdeňka Galková, v.r.
státní zástupkyně
Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1