Aktuality

Otevřený dopis Asociace logopedů ve školství Učitelské platformě

Reakce formou otevřeného dopisu s žádostí o veřejné vypořádání ve věci:
Zveřejněné tiskové zprávy na učitelské platformě ze dne 24.10.2022 v kontextu §18 a) návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vážená paní předsedkyně, Vážený výbore učitelské platformy,
dovolte nám, abychom zareagovali na Vámi zveřejněnou tiskovou zprávu ze dne 24.10.2022 (Učitelé: V mateřských školách nepotřebujeme školské logopedy, ale speciální pedagogy). V kontextu aktuálně řešené novelizace zákona o pedagogických pracovnících a nezbytné úpravy kodifikace školského logopeda je primárně třeba uvést na pravou míru nepřesnosti a dezinformace, které z textu Vaší zprávy jednoznačně vyznívají. V tomto ohledu bychom s pověřením školských logopedů a jménem Asociace logopedů ve školství rádi požádali o nápravu a objasnění nepravd uvedených v příspěvku.
Školský logoped, tedy logoped působící ve školství, není v terénu žádnou novinkou, nejedná se o snahu vytvářet nové pozice, ale jde pouze o profesní ukotvení a vymezení kvalifikačních předpokladů logopedů pracujících ve školství, kteří v resortu MŠMT působí nejméně od roku 1990. Tito odborníci v resortu školství kvalitně a systémově fungují, bohužel ale nebyla doposud pozice školského logopeda uzákoněna. Zákonně dána je v rezortu školství působnost odborníků věnujících se logopedické intervenci a činnostem s ní spojeným v plném rozsahu, stejně tak i řada školských legislativních dokumentů vymezuje kompetence i nezbytné kvalifikační požadavky na přípravu logopedů ve školství. Už jen toto dokládá nutnost legislativně pozici logopeda ve školství kodifikovat a přiznat. Současný návrh novely zákona o pedagogických pracovnících upravuje pouze nastavení kvalifikačních předpokladů logopedů ve školství a to směrem vzhůru - ukládá vyšší nároky na kvalifikaci těchto pracovníků. Pokud by byl návrh o ukotvení pozice školského logopeda přijat, znamenalo by to následně další navýšení úrovně a kvality poskytované logopedické péče.
Školský logoped je odborný samostatný pracovník působící v rámci resortu školství výhradně v poradenském systému. Primárně se jedná o zaměstnance speciálně pedagogických center pro vady řeči, kteří zajišťují veškerý poradenský servis a intervenci dětem, žákům a studentům s narušenou komunikační schopností ve vzdělávání. Má nezbytné znalosti a dovednosti týkající se podpory přirozeného rozvoje řeči, prevence vzniku řečových vad, diagnostiky narušené komunikační schopnosti i její terapie. Ve školské praxi zajišťuje logopedickou intervenci s větším přesahem do poradenství a metodické podpory.
Logoped ve školství získává odbornou kvalifikaci studiem v akreditovaném magisterském studijním programu, se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie (pregraduální studium je stejné jako u logopedů ve zdravotnictví) a dále absolvováním akreditovaného postgraduálního tříletého specializačního studia (to, na rozdíl od logopedů ve zdravotnictví není pro nás aktuálně povinné, toto má novela ZoPP právě změnit). Poradenský systém center pro vady řeči má výborně systémově propracovanou metodiku logopedické intervence (diagnostiky i terapie) pro děti od tří let. Průběžně budovaná síť center pro vady řeči ve spolupráci s koordinátory logopedické péče napříč kraji stále více cílí na potřebné děti v terénu. Cílem je zajistit kvalitní a hlavně včasnou multioborovou diagnostiku a následnou terapii.
Logoped ve zdravotnictví se řídí legislativou svého rezortu. Logoped ve školství je vázán zase zákonnými předpisy MŠMT, ani tady nedochází k žádné kolizi či rozporu. V rámci mezioborové spolupráce má přístup, v souladu s GDPR, k dokumentaci podstatné pro nastavení funkční podpory ve vzdělávání. Právě přídomek "školský" plně a dostatečně rezortně vymezuje působnost. Školský logoped nemá ambice působit nikde jinde, než ve školství.
Školský logoped a celé speciálně pedagogické centrum pro vady řeči nese plnou zodpovědnost za poskytovanou intervenční činnost v plném rozsahu. Současný systém poradenství a logopedické intervence ve školství cílí na pravidelnou, průběžnou, smysluplnou a komplexně pojatou činnost a podporu směřující za potřebným žákem. Nesporným a nepopíratelným benefitem školské logopedie je komplexnost služeb. Systémově zajišťuje nadstandardní péči v podobě logopedické intervence, ale také podporu a péči pedagogickou, speciálně pedagogickou i psychologickou. Jedině tak je možné zajistit celkový rozvoj dítěte/žáka. Ve školství je tato profese nedocenitelnou, nepostradatelnou, nezastupitelnou a naprosto neodmyslitelnou.
Dostupnost péče ve smyslu logopedické diagnostiky a celé šíře intervence je, pro mnohé děti v předškolních zařízeních a posléze i žáky mladšího školního věku, zásadní. Aktuálně je v praxi řešen velký nedostatek termínů na poskytnutí logopedické intervence (v rezortu MZ i MŠMT). Počty dětí s narušenou komunikační schopnosti se neustále zvyšují a čekací doby na vyšetření či konzultaci jsou velké. Je třeba si uvědomit, že logoped je členem týmu odborníků různých profesí – spolupracuje s lékaři – foniatry, neurology, rehabilitačními lékaři, pediatry, psychiatry aj. V diagnostické činnosti také logopedi ve školství přistupují k celé problematice mezioborově a komplexně. 
Legislativní ukotvení pozice školského logopeda je opatřením, které přispěje k systematizaci poskytování logopedické intervence v rezortu školství na základě přesně vymezených požadavků na pregraduální i další postgraduální odbornou přípravu.
Závěrem:
Snad jsme Vám situaci lépe objasnili a vysvětlili. Rádi bychom Vás touto cestou požádali o úpravu tiskové zprávy, neboť není postavena na relevantních informacích. Aktuálně uvedená verze předkládá značné dezinformace a znehodnocuje dlouholetou a kvalitní práci všech logopedů pracujících ve školství.
Znovu Vás žádáme o rychlé stažení tiskové zprávy či alespoň úpravu dezinformací poškozujících dobré jméno logopedů ve školství. Aktuální formu oslovení prostřednictvím otevřeného dopisu volíme z toho důvodu, že jste doposud na naše předchozí žádosti a výzvy nereagovali. Pokud nebude provedena náprava, museli bychom vzniklou situaci řešit právní cestou a řešit podáním předžalobní výzvy pro poškozování dobrého jména logopedů ve školství. Chápeme, že informací je mnoho, proto (v případě potřeby) rádi jakékoliv nejasnosti blíže objasníme.
Žádáme o:
Nápravu - stažení textu a zveřejnění pravdivých informací a to nejpozději do 14 dnů od obdržení této výzvy (zveřejněno dne 31.10.2022)
Prosíme o uvedení informačního zdroje i šetření/průzkumu, ze kterého jste pro účely tiskové zprávy čerpala a vycházela
Pro poškozování dobrého jména logopedů působících ve školství a zveřejňování lživých informací požadujeme veřejnou omluvu ve formě tiskové zprávy a její včasné zveřejnění.
za výkonný výbor
Mgr. Pavla Lukáčová
předsedkyně ALŠ, z.s.
Základní škola a Mateřská škola logopedická Olomouc
lukacova@logopaed.cz
 
Kontakt:
Asociace logopedů ve školství, z.s.
http://www.alos.cz

Správce webu 531 02. 11. 2022

Kategorie:

Školní logoped – zkušenost z praxe

Z toho, co zaznělo na učitelské platformě lze souhlasit zcela určitě s větou: „Je ale důležité, aby vedení škol i rodiče věděli, že nová pozice školského logopeda není všespásná a nenahradí péči klinického logopeda." (Petra Mazancová). Školní logoped v ideálním případě, o což se u nás ve škole snažíme, s klinickým logopedem komunikuje a při své práci jej respektuje. Svým působením zintenzivňuje klinickým logopedem realizovanou logopedickou nápravu. Pro určitou skupinu dětí, která, ač trpí vadou řeči, ke klinickému logopedovi z různých důvodů nedochází, je pak školní logoped, byť to samozřejmě není ideální situace, jedinou cestou k řečové nápravě. V naší škole působí na malé úvazky tři školní logopedi. V kontextu toho, že jsme škola se třídami pro žáky s vadami řeči, rodiče školní logopedickou péči oceňují a od školy očekávají. V ideálním světě, kde všechny děti, které to potřebují, dochází intenzivně ke klinickému logopedovi, možná není školních logopedů třeba. V reálném světě, kde dětí s vadami řeči přibývá (usuzuji ze stále narůstajícího zájmu o naše třídy) a s tím koresponduje občas problematická dostupnost klinického logopeda a dlouhé intervaly mezi jednotlivými návštěvami u něj (zkušenosti rodičů), je pak působení školních logopedů zcela na místě. Ano, školní logoped nemá atestaci. Ale školní logoped má ve svém oboru magisterské vzdělání. Úlohou školního logopeda není klinického logopeda nahradit, ale zintenzivnit ve škole péči o žáky s vadou řeči. Za práci školního logopeda samozřejmě odpovídá, stejně jako za práci každého zaměstnance, ředitel školy. To ale, myslím, není obecně nic překvapivého, stejně tak odpovídá ředitel nemocnice v obecné rovině za práci svých lékařských týmů. Na závěr bych rád shrnul svůj pohled dvěma větami: Klinický a školní logoped si vzájemně nekonkurují, ale vzájemně se ve prospěch dětí s vadami řeči doplňují. Absence jednoho i druhého není ku prospěchu logopedické péče jako celku.
PhDr. Karel Kaprálek
Asociace speciálních pedagogů ČR, z.s.

Správce webu 742 02. 11. 2022

Kategorie:

Kulatý stůl - Revize RVP, 28. 4. 2021, kterou pořádá školský výbor poslanecké sněmovny

Na Kulatý stůl - Revize RVP, 28. 4. 2021, nebyl za ASP ČR nikdo pozván. Předseda ASP ČR k tomu píše místopředsedovi Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Jiřímu Miholovi.
Vážený pane poslanče,
před několika dny jsem Vám prostřednictvím elektronické pošty poslal níže uvedený dopis. Bohužel, odpovědi se mi nedostalo, tak vzhledem možným "potížím na trase" jej posílám znovu, i když vím, že dnešní jednání z mé strany již nelze stihnout.
Vážený pane poslanče,
čirou náhodou jsem se dozvěděl, že pod Vaší gescí proběhne 28. dubna 2021 kulatý stůl na téma Revize rámcových vzdělávacích programů. Mezi množstvím přizvaných hostů jsem nenalezl žádného reprezentanta Asociace speciálních pedagogů ČR. Velice mne to nemile překvapilo, a nejen z titulu, že se jedná o jednu z nejpočetnějších asociací ve školství ( více než tisíc členů), ale především o nejkomplexnější odbornou speciálně pedagogickou iniciativu schopnou zodpovědného odborného pohledu na vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Nejenom z titulu předsedy této asociace mi nepozvání přijde jako smutná karikatura školství v naší zemi a to zvláště v dnešní době, kdy se každý nedouk ohání inkluzí bez toho, že by jenom tušil jak složité a tedy i mimořádně zodpovědné vzdělávání a výchova žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je. Myslím, že i některé zásadní pasáže v diskutovaném rámcovém vzdělávacím plánu jsou toho důkazem.
Protože je možné, že o naší asociaci nemáte povědomí, byť existuje deset let, je členy Unie zaměstnavatelských svazů a s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy se léta snaží spolupracovat (samozřejmě ne vždy s potřebným efektem), posílám Vám odkaz na naše webové stránky (
www.aspcr.cz
) a
facebook
. Třeba naleznete čas alespoň letmo se o naší práci dozvědět a poznat tak, že bez potřebné odbornosti vzdělávání žáků se speciálními potřebami není možné ani v "systému" inkluzivního vzdělávání.
S úctou,
PaedDr. Jiří Pilař, předseda Asociace speciálních pedagogů ČR
Na vědomí:
PhDr. Marcela Drboutová, tajemnice asociace

Správce webu 516 29. 04. 2021

K návratu žáků speciální­ch škol do lavic

Předseda ASP ČR poslal 8. dubna 2021 na MŠMT dotazy týkající se organizace výuky po návratu žáků speciálních škol.
14. dubna dostal odpověď od Mgr. Mušuty, ředitele odboru řízení regionálního školství a předseda zpětně reagoval. Dokumenty jsou chronologicky seřazeny níže.
Dobrý den,
na základě našeho telefonátu před chvílí písemně zasílám dotazy ohledně návratu žáků do speciálních škol:
1. Co bude s žáky, kteří testování nezvládnou (různé závažné psychické poruchy, těžší formy autismu či těžší formy mentální retardace apod.)? Kdo bude testování provádět? To budou dál doma na distanční výuce?
2. Jak se bude řešit situace matek samoživitelek, které potřebují chodit do práce, ale díky tomu, že dítě nebude zvládat testování se možná do práce ani nedostanou?
3. Proč nebyl přizván do jednání ohledně návratu žáků do škol žádný odborník speciální pedagog, když jiní odborníci na vzdělávání této problematice převážně minimálně rozumí?
4. Proč zůstávají speciální školy a školy při školských výchovných zařízení bez konkrétních informací? Že by na ministerstvu nikdo nechápal zvláštnosti provozu v těchto institucích, když tam máte specializovaná oddělení na tuto problematiku?
Děkuji za rychlé odpovědi, protože dotazy se více méně opakují s netrpělivostí několikrát za den.
PaedDr. Jiří Pilař, předseda Asociace speciálních pedagogů ČR
Vážený pane Pilaři,
dovoluji si reagovat na Vaše dotazy, které jste adresoval paní kolegyni Mančalové.
Odpovědi u jednotlivých konkrétních otázek níže:
1. Jak bude probíhat organizace návratu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do speciálních škol (školský zákon §16, odst. 9). Tam bude skutečně také platit rotace tříd, když jsou oproti běžným školám počtem žáků poloviční až třetinové?
Nikoli, je popsáno v manuálech, které byly školám distribuovány.
2. Co bude s žáky, kteří testování nezvládnou (různé závažné psychické poruchy, těžší formy autismu či těžší formy mentální retardace apod.)? Kdo bude testování provádět? To budou dál doma na distanční výuce?
Tady došlo k novelizaci předmětného MO a jeho úpravě, nyní platí, že v případě, že dítě, žák nebo student se středním nebo těžkým mentálním postižením, souběžným postižením více vadami nebo s poruchami autistického spektra nemůže ze zdravotních důvodů podstoupit preventivní antigenní test podle odstavce 1 písm. b) a doloží tuto skutečnost potvrzením vydaným poskytovatelem zdravotních služeb, považuje se za dítě, žáka nebo studenta, jehož škola nebo školské zařízení, které navštěvuje, jsou uzavřeny z důvodu mimořádného opatření při epidemii.“. To znamená, že dítě nemá povinnost prezenční přítomnosti a jeho rodiče mají nárok na OČR (MO viz
zde
).
3. Jak se bude řešit situace matek samoživitelek, které potřebují chodit do práce, ale díky tomu, že dítě nebude zvládat testování se možná do práce ani nedostanou?
Viz předchozí bod.
4. Proč nebyl přizván do jednání ohledně návratu žáků do škol žádný odborník speciální pedagog, když jiní odborníci na vzdělávání této problematice převážně minimálně rozumí?
Podle mých informací byly obrysy připravovaného rozvolňování u škol 16/9 byly neformálně konzultovány např. s paní  ředitelkou  Milenou Liskovskou Turkovou.
5. Proč zůstávají speciální školy a školy při školských výchovných zařízení bez konkrétních informací? Že by na ministerstvu nikdo nechápal zvláštnosti provozu v těchto institucích, když tam máte specializovaná oddělení na tuto problematiku?
Pokusím se informování speciálních škol zlepšit, nicméně mám za to, že obecné organizační informace se nelišily pro školy běžné a školy 16/9.
Přeji vše dobré a jsem s pozdravem
Mgr. Jan Mušuta
ředitel odboru řízení regionálního školství MŠMT
Vážený pane řediteli,
děkuji za odpovědi na dotazy, které jsem před časem vůči ministerstvu vznesl. Nicméně čas je neúprosný a než jste mi na dotazy odpověděl, stačil jsem společně s Jindřichem Fryčem a Pavlou Katzovou o uplynulém víkendu na věcné stránce odpovědi na druhý a třetí dotaz spolupracovat. Tedy v podstatě díky za odpovědi v těchto bodech, které jsem sám pomohl připravit. Zde se ukázalo, jak je třeba reflektovat podněty z praxe, protože nebýt tohoto našeho podnětu, tak by se zjevně nikdo těmito problémy nezabýval a rodiny žáků s těžšími formami zdravotního postižení by zůstaly téměř bez prostředků.
Co se týká prvního dotazu, tak pouze konstatuji, že se na cestě minul s vaším manuálem. Samozřejmě kvituji, že se nějaký manuál, a musím podotknout, že celkem obsáhlý a dobrý z ministerstva dostal, ale pouze několik dnů před znovuotevřením škol, což je pozdě. Toto načasování připravilo ředitelům několik bezesných nocí při snaze vše dle manuálu na poslední chvíli připravit.
Vaše odpověď na mé konstatování, že do jednání o návratu žáků zpět do škol nebyl přizván žádný odborník speciální pedagog mne nemůže uspokojit, protože odvolání se na neformální konzultace s paní Liskovskou Turkovou je velmi chabým, až úsměvným vysvětlením. Ta paní kolegyně, o jejíž odbornosti v oblasti v níž působí samozřejmě ani v nejmenším nepochybuji, totiž reprezentuje pouze segment několika, tuším méně než dvaceti soukromých speciálních škol, a tedy ani zdaleka nepostihuje celou paletu speciálního školství. Její osobní názory nemohou být brány jako reprezentativní za tento celý, dosti pestrý segment regionálního školství.
Jsem rád, že chcete informování speciálních škol zlepšit. Je to potřeba, protože jejich provoz je skutečně poněkud odlišný od škol ostatních a má svá neoddiskutovatelná specifika, která dnešní standardní ministerský úředník jen těžko může obsáhnout.
Každopádně Vám děkuji za zaslané odpovědi a zkuste moji reakci nebrat jako konfliktní, ale jako výzvu ke standardní spolupráci s odborníky ze speciálně pedagogické praxe, stejně tak jako spolupracujete s odborníky ze škol běžného vzdělávacího proudu. Určitě by se předešlo zbytečným nedorozuměním a z nich plynoucím nejistotám, kterých dnes a denně, díky absenci ujednocující vládní strategie, zaznamenáváme dost a dost.
Ještě jednou za odpovědi děkuji.
PaedDr. Jiří Pilař, předseda Asociace speciálních pedagogů ČR

Správce webu 479 12. 04. 2021

MŠ MT k očkování­ pedagogických pracovníků

Závěr z jednání předsedy Asociace speciálních pedagogů PaedDr. Jiřího Pilaře se státním tajemníkem MŠMT, PhDr. Jindřichem Fryčem: 
MŠMT si uvědomuje specifičnost a náročnost práce pedagogických a nepedagogických pracovníků školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, středisek výchovné péče a speciálních škol. Proočkování  těchto pracovníků je nejvyšší prioritou, i proto, že provoz těchto zařízení je trvale těmito pracovníky zajišťován po celou dobu epidemie
Covid-19. Pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, středisek výchovné péče a pracovníci speciálních škol byli na podnět MŠMT přednostně zařazeni do očkovací fáze I.B, která by měla trvat v návaznosti na dodávky vakcín do ČR v prvních měsících tohoto roku. Jsou zahrnuti podle statistických údajů o jejich celkovém počtu v tabulce prioritních skupin v rámci očkovací strategie společně s pracovníky speciálních škol, v řádku s označením „pedagogičtí a nepedagogičtí pracovníci speciálních škol“. Pořadí očkování pak bude záležet nejen na profesi, ale také na věku a zdravotním stavu jednotlivých zájemců o očkování (prioritní profese je jedním z atributů výpočtu).
Dále bylo dohodnuto, že tito pracovníci budou vzhledem k rizikovosti své profese upřednostněni i před pracovníky škol, kteří nejsou v pravidelném fyzickém kontaktu se svými žáky.

Správce webu 417 21. 01. 2021
Tento web nepoužívá jiné než nezbytné soubory cookies.