ASP ČR, Unie zaměstnavatelských svazů, ČMOS PŠ a CZESHA proti kastování pedagogů
ASP ČR, Unie zaměstnavatelských svazů, ČMOS PŠ a CZESHA proti kastování pedagogů
Není pedagog jako pedagog
Co se mi honí hlavou?
Především to, jak se mohl v hlavách poslanců koalice vylíhnout tak asociální pozměňovací tisk k zákonu o pedagogických pracovnících, který rozpoltí pedagogické pracovníky na dvě sorty - učitele a ostatní pedagogické pracovníky.
Prostě učitelům se platy dorovnají na 130% průměrné hrubé měsíční nominální mzdy a ostatní pedagogičtí pracovníci, což jsou speciální pedagogové, psychologové, vychovatelé, asistenti pedagoga, pedagogové v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, pedagogové volného času, trenéři a vedoucí pedagogičtí pracovníci jsou z tohoto navýšení platů vyjmuti.
Asociace speciálních pedagogů a CESHA s vedením Unie zaměstnavatelských svazů společně s předsedou ČMOS PŠ Františkem Dobšíkem vytvořili tiskovou zprávu a protestní dopis poslancům Parlamentu ČR, aby vše přehodnotili. Tisková zpráva vyjde v pondělí.
“Jestli je cílem pozměňovacího návrhu ušetřit, měla by se vláda i poslanci hluboce zamyslet, zda jim těch pár ušetřených milionů stojí za demotivaci a možný odchod pracovníků, kteří ve školách řeší čím
dál více psychologických a výchovných problémů dětí,”
Držme si palce, aby se poslanci nezachovali tak, jak jsme po léta zvyklí - hodí pedagogické pracovníky přes palubu.
Předseda ASP ČR Jiří Pilař
Jednání sekce školství Unie zaměstnavatelských svazů
5. 1. 2023 Proběhlo jednání sekce školství a vzdělávání Unie zaměstnavatelských svazů ČR. jíž je za ASP ČR členem její předseda PaedDr. Jiří Pilař. Byly schváleny priority sekce, jejichž realizace bude požadována vůči MŠMT na jednání Tripartity. Vybírám ty, které se nás přímo nebo částečně týkají :
Posilování části rozpočtu kapitoly 333 resortu školství ve smyslu zvýšení platů a mezd zaměstnancům v regionálním školství
Podpora aktivit profesního rozvoje pedagogických pracovníků včetně motivačního kariérního systému
Tvorba nástrojů a podpora nastavení systému pro hodnocení kompetencí žáků v základním vzdělávání, zejména s ohledem na jejich budoucí vzdělávací a profesní orientaci
Systematická podpora škol a školských zařízení, které poskytují veřejnou službu bez rozdílu zřizovatelů včetně snížení administrativní zátěže těchto škol
Podpora aktivit a racionalizace systému společného vzdělávání ve všech stupních škol a poradenských služeb ve školství s respektem k individuálním vzdělávacím potřebám všech žáků
Podpora mimořádně nadaných žáků a studentů všech škol
Zavedení odborně hodnotného systému studijních programů se zaměřením na speciální pedagogiku a jejich začlenění do všech studijních oborů s pedagogickým zaměřením na VŠ
Účast v odborných debatách o cílech, formách a způsobech vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se zástupci politické reprezentace ve vládě i v Parlamentu ČR
Vytvoření systému kariérového poradenství v celoživotní perspektivě zahrnujícího i nástroje pro poradenství k dalšímu vzdělávání a rozvoji
Iniciování zásadní změny příslušných částí školského zákona tak, aby všechny části školského systému co nejlépe saturovaly vzdělávací potřeby všech žáků a studentů
Iniciovat tvorbu integrovaného systému péče o ohrožené děti v ČR včetně věcně příslušných právních norem, který by jasně stanovil kompetence jednotlivých resortů vůči segmentům tohoto systému. V tom smyslu podpořit novelu Občanského zákoníku v díle 4 Ústavní výchova (§§ 971-975).
Sestavil Jiří Pilař, předseda ASP ČR
https://www.youtube.com/watch?v=4zLpe7joy-4
Panelová diskuse na NPI ohledně sociálního začleňování (první část) a prevence vč. ústavní výchovy (druhá část).
https://www.youtube.com/watch?v=4zLpe7joy-4
Rivalita klinickýcvh logopedů vůči logopedům ve školství
Reakce na stanovisko Učitelské platformy k logopedům ve školství, umístěném na jejich stránkách (
Učitelé: V mateřských školách nepotřebujeme školské logopedy, ale speciální pedagogy - Učitelská platforma (ucitelskaplatforma.cz)
Vážená učitelská platformo,
pozorně jsem si přečetl text, který na svých stránkách publikujete. Zjišťuji, že podivná rivalita mezi klinickými logopedy a logopedy ve školství neutichla ani po letech, co jsem z MŠMT, kde jsem zastával pozici ředitele odboru speciálního vzdělávání, prevence a institucionální výchovy, odešel. Nevím, kdo je autorem vámi uvedeného textu "Učitelé: V mateřských školách nepotřebujeme školské logopedy, ale speciální pedagogy". nicméně si myslím, že by se mohl zařadit mezi kvalifikované dezinformátory. Co to je za hloupost, že "na rozdíl od klinického logopeda nemá školský logoped definovanou konkrétní odpovědnost za svou práci, která tím padá na školu". Každý jsme za svoji práci klientovi osobně zodpovědní a je jedno, zda jsme klinickým, či školským logopedem. Za svoji praxi jsem poznal spoustu logopedů ve školství, kteří by snadno strčili nemálo klinických logopedů lehce do kapsy a samozřejmě to platí i opačně. Snažím se porozumět, proč si atestovaný logoped myslí, že je odborně výš, než neatestovaný logoped ve školství. Ano je atestovaný, což je potřebné pro uplatnění se ve zdravotnictví, ale to vůbec neznamená, že je automaticky větším odborníkem.
Vzpomínám si, že u příležitosti jedné logopedické konference jsme si společně s prof. Zdeňkem Matějčkem při předávání nějakých logopedických ocenění v Karolinu říkali, že nerozumíme těmto rozmíškám v jednom oboru, protože bazální vzdělání mají obě kategorie v podstatě stejné. Je to již mnoho let, pravda, ale o to víc mne tyto dětinské rozmíšky překvapují ve své trvanlivosti. Transakční analytik Erich Berne by to definoval jako hru " Tahanice o kyblíček na písku". Název článku jasně ukazuje na zkreslenou představu logopeda ve školském systému. Sám mám díky svému synovi zkušenost, že i renomovaný klinický logoped může být zbytečný, když pracuje s klientem 15 minut v třítýdenním, až měsíčním intervalu. Jak rádi jsme tehdy využili služeb logopeda ve školství, který chlapci pomohl neúměrně více. A to není pouze má zkušenost. Buďme konečně dospělí a připusťme si, že každý logoped má na slunci své místo, ať ve zdravotnictví či ve školství a jediným měřítkem jeho odbornosti je odváděná práce a ne atestace, která potřebnou odbornost stejně jako v psychologii či lékařství ještě zaručovat nemusí.
Jiří Pilař, předseda Asociace speciálních pedagogů
Kategorie:
LogopediePodpůrná supervizní skupina pro pedagogy
PODPŮRNÁ SKUPINA PRO UČITELE
PRAŽSKÝCH ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOL
Od nového školního roku 2022/2023 probíhají již čtvrtý rok podpůrné skupiny pro pedagogické pracovníky v podobě on-line. Prostřednictvím supervizních metod lze pedagogům nabídnout alespoň částečný náhled na to, co je ve školách tíží, co by chtěli změnit a předcházet tak stavům určité letargie a posléze i profesnímu vyhoření.
Podpůrná skupina je již tradičně tak zvaně otevřená, tedy nezávazně přístupná všem zájemcům. Setkání probíhají každé úterý v čase od 16 do 17 hodin. V případě zájmu se přihlašte na E-mailovou adresu jmzpilar@gmail.com.
Následně vám bude odeslán přístupový link skupiny. Tato služba je v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zdarma.. Kapacita každé skupiny je maximálně 12 pedagogických
pracovníků.
Program je podporován Hlavním městem Prahou a MŠMT v rámci DVPP.
Nabízíme témata, která se aktuálně ve školství objevují:
o Problémový žák, problémový rodič
o Podpora interakce mezi pedagogy a rodiči, předcházení konfliktů
o Zvládání agresivity ve školním prostředí
o Náročné dítě v třídním kolektivu
o Spolupráce mezi pedagogy ve škole
o „Nemocná třída“ a co s ní dál
o ADHD/ADD a inkluze, nebo-li společné vzdělávání
o a další témata dle potřeb účastníků
Co můžete očekávat:
Vzájemné sdílení s kolegy a podporu, společné hledání řešení, nácvik řešení krizových situací. Cílem bude společné hledání cesty, která by mohla vést lepší k pracovní spokojenosti a zpříjemnění výuky žákům.
PaedDr. Jiří Pilař Mgr. Kateřina Nováková
speciální pedagog, terapeut speciální pedagog a terapeut
a akreditovaný supervizor
Proč netransformovat školská výchovná zařízení do resortu MPSV
Proč "netransformovat" ústavní péči do resortu MPSV:
Školská výchovná zařízení mají již ve svém titulu "Školská zařízení pro výkon ústavní VÝCHOVY nebo ochranné VÝCHOVY a Střediska VÝCHOVNÉ péče."
Ve všech zařízeních se vykonává VÝCHOVA, jejíž nedílnou součástí je sice sociální práce, ale v poměru k výchově marginálně (cca 20%).
Vyjma dětských domovů v těchto zařízeních probíhá i VZDĚLÁVÁNÍ ve školách, které jsou součástmi středisek výchovné péče, dětských domovů se školou a výchovných ústavů
Ve všech typech školských výchovných zařízení, tedy i v dětských domovech, výrazně převažují děti s rizikovým chováním, aktuálně stále častěji i s poruchami chování včetně dysharmonického vývoje osobnosti (dříve psychopatie) a výraznou emoční oploštělostí, které nelze běžnou domluvou korigovat. Je zde třeba akcentovat odbornou terapeutickou péči, tedy vesměs výchovných pracovníků, kteří mají odborné speciálně pedagogické vzdělání v etopedii a mnozí z nich jsou absolventy psychoterapeutických výcviků.
Vzhledem k přijetí zákona č. 89 / 2012 Sb.Občanský zákoník v platném znění, který v Díle 4, § 971, odst. 4:
"Soud v rozhodnutí, kterým nařizuje ústavní výchovu, označí zařízení, do kterého má být dítě umístěno. Přitom přihlédne k zájmům dítěte a k vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Soud dbá na umístění dítěte co nejblíže bydlišti rodičů nebo jiných osob dítěti blízkých. To platí i tehdy, rozhoduje-li soud o přemístění dítěte do jiného zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy"
se značně proměnila klientela ve všech školských výchovných zařízeních. Důvodem je výrazné oslabení role diagnostických ústavů, odborných pracovišť, která dříve na základě dvouměsíční diagnostiky odpovědně umisťovala děti podle jejich míry výchovného narušení a sociální situace do typů výchovných zařízení, dle situace dítěti odpovídající.
Nyní soudy berou v potaz pouze návrhy OSPOD, které plédují pro umístění dítěte do výchovného zařízení především nejblíže trvalému bydlišti, nicméně bez ohledu na jeho výchovné problémy. Tím se i dětské domovy,které dříve vychovávaly děti bez poruch, či jen s minimálními poruchami chování, se postupně stávají nepsanými výchovnými ústavy. Tedy i zde je nutná odborná speciálně pedagogická a psychologická práce, která má daleko k "pouhému" zabezpečování sociální péče. Navíc se na rozhodnutí soudu čeká mnohdy více než půl roku a dítě je udržováno v napětí, případně nastupuje do školy či učebního oboru během školního roku, což zvláště u učebních oborů vede k častému selhávání a předčasnému odchodu ze vzdělávání.
Dle mého screeningu mezi pracovníky školských výchovných zařízení v posledních letech by bylo reálné nebezpečí odlivu speciálních pedagogů a psychologů, protože platové podmínky ve školských výchovných zařízeních a další podstatné benefity vyplývající z pracovního zařazení pedagogický pracovník, jsou podstatně atraktivnější než v sociální sféře a jen málokdo z nich by připustil, že by jeho nadřízeným byl pracovník vzdělaný pouze v sociálních službách, či jiného, než speciálně pedagogického či psychologického vzdělání.
Při zkušenostech, které máme s orgány MPSV a subsidiárních orgánů zabývajících se problematikou práv dětí, máme obavy, že by odborná práce s dětmi s rizikovým chováním a dysfunkčním rodinným zázemím značně utrpěla především z důvodu časté fluktuace pracovníků v sociálních službách a malého důrazu na skutečnou odbornost těchto pracovníků, kteří často rozhodují o dalším osudu těchto dětí.
Je k zamyšlení, proč s neustálým zdůrazňováním přesunu kompetencí pod MPSV přicházejí především osoby v daném oboru nepracující, nebo pracující pouze krátce, tedy převážně bez potřebné odbornosti a s minimem zkušeností. To je typické především u "politických" neziskových organizací, které mají ke konkrétní odborné práci velmi, velmi daleko.
Důkazem mého předchozího tvrzení je minimální odbornost v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) a také nekvalitní práce s profesionálními i dlouhodobými pěstouny a adoptivními rodiči, čehož důsledkem jsou stále častější selhávání tohoto typu jinak velmi potřebné péče o děti mimo vlastní rodinu.
Tedy pokud je někde kruciální potřeba transformace a zásadních změn, je to především v úrovni péče o děti v rámci kompetencí MPSV.
Jiří Pilař, předseda ASP ČR
Jednání předsedy ASP ČR s náměstkem ministra školství Janem Marešem
Ve středu 31. 8. jsem s třemi kolegy, odborníky na výchovu a vzdělávání dětí ve školských výchovných zařízeních jednal s náměstkem ministra Janem Marešem, ředitelem sekce vzdělávání Michalem Černým, vedoucí oddělení spec. vzdělávání Ivanou Blažkovou a Martinou Budinskou, kam daná problematika spadá. Stěžejní témata byla tři:
Oprášené aktivity MPSV a některých neziskových organizací ve smyslu přesunu problematiky školských výchovných zařízení do gesce resortu MPSV.
Nutnost vytvoření smysluplné koncepce činnosti školských výchovných zařízení a následně také nových legislativních norem v této oblasti, protože ty stávající jsou platné již dvacet let a společenská situace se změnila.
Neschopnost a možná i nedostatečná kompetentnost MŠMT tato zařízení HLASITĚ vůči těmto aktivitám PODPOŘIT a pouze se nespokojovat výmluvami, že něco nejde.
Výsledkem více než hodinového jednání bylo, že MŠMT bude akceptovat nabídku ASP ČR vytvořit pracovní skupinu složenou z odborníků včetně dětského psychiatra a pracovníka Úřadu ombudsmana specializujícího se na ústavní a ochrannou výchovu tak jak ji předseda asociace vybral. Tato skupina bude oficiálně ministerstvem jmenována jako jeho poradní tým s kompetencemi ke sběru a následné interpretaci získaných dat, na jejichž základě bude koncepce vytvořena. Ta by měla být základem nové legislativy v dané oblasti.
Pan náměstek Mareš připustil, že se vnitrorezortní politika ministerstva vůči svým organizacím musí změnit, včetně hlasité obrany proti přesunu pod MPSV na odpovídajících úrovních státní správy, včetně reakcí na nekorektní kritiky různých subjektů.
Další jednání proběhne během října, kde budou definovány jednotlivé kroky výše popsaného snažení.
Musím zde velmi poděkovat panu náměstkovi za snahu nastartovat potřebnou změnu v přístupech ministerstva. Věřím, že tentokrát nezůstane pouze u slov, jak bývá zvykem.
V nepřímé návaznosti na toto jednání budu v říjnu společně s prezidentem Unie zaměstnavatelských svazů ČR Ing. Jiřím Horeckým jednat s ministrem PSV Marianem Jurečkou, mimo jiné o nekompetentním a nekorektním jednání "odborných" pracovníků jeho ministerstva vůči našim školským výchovným zařízením.
Jiří Pilař, předseda ASP ČR
Březen 2022 - ministr školství odpověděl předsedovi ASP
Ministr školství Mgr. Petr Gazdík zaslal předsedovi ASP ČR Jiřímu Pilařovi odpověď:
Praha, březen 2022 Č. j.: MSMT-5753/2022-2
Vážený pane předsedo,
rád bych Vám poděkoval za nabídku pomoci i další podněty, které jste zaslal Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále „MŠMT“) jménem Asociace speciálních pedagogů České republiky (dále „ASP ČR“). V současné době je zřejmé, že bude třeba vyvinout maximální úsilí, aby se podařilo integrovat děti uprchlíků z těžce zkoušené Ukrajiny do české společnosti a českého vzdělávacího systému. Podpora, která k nim musí směřovat, by jistě měla zahrnovat všechny aspekty práce s dětmi, včetně speciálně pedagogické péče. Z toho důvodu je Vaše nabídka nesmírně cenná a velice si jí vážím. Stejně tak považuji za přínosné i další podněty zmíněné ve Vašem dopise. MŠMT samozřejmě rádo poskytlo svoji součinnost ve zprostředkování nabídky speciálně pedagogické podpory ze strany ASP ČR. Informace o nabídce byla dne 8. března 2022 vyvěšena na jednotném metodickém portálu MŠMT
https://www.edu.cz/
(odkaz na konkrétní stranu
zde
).
S pozdravem
Mgr. Petr Gazdík
digitálně podepsal 10. 3. 2022
NABÍDKA POMOCI ASOCIACE SPECIÁLNÍCH PEDAGOGŮ ČR
Již více než týden zaznamenáváme tragické zprávy ze země, která nikomu neublížila, ale které je naopak velmi ubližováno. Jsme svědky exodu obyvatel Ukrajiny před ruskými agresory do bezpečí ve spřátelených zemích. Již jednou jsme takovou situaci zažívali v devadesátých letech, když se na nás obraceli váleční uprchlíci z Chorvatska a Bosny. I tehdy přišlo do naší republiky mnoho rodin, které před hrůzami války a zkušenostmi z tamních koncentračních táborů prchali. I v té době s rodiči přicházely děti školou povinné a předškoláci, kteří potřebovali při kontaktu s reáliemi naší země pomoc, včetně začleňování do vzdělávání ve školách. Tehdy se pomoci chopily týmy speciálních pedagogů a psychologů a myslím, že se věc docela podařila.
Vzdělávání dětí po prožitém traumatu a v aktuální nejistotě je v počátcích složité a jeho vnější projevy, vedle jazykového deficitu, mohou být nejrůznějšího charakteru. Víme, že nezpracované traumatizující zážitky se periodicky vracejí a výrazně mohou omezovat výkonnost, schopnosti a chování člověka i dlouhodobě. Asociace speciálních pedagogů České republiky nabízí pomoc při začleňování ukrajinských dětí do systému našeho vzdělávání. Nabízí zprostředkování terapeutické podpory dětem při zvládání prožitých traumat, které se mohou negativně podepsat na jejich aktuálním prožívání a chování ve škole i mimo ni. Proto jsme se rozhodli nabídnout pomoc speciálně pedagogické péče dětem a odborné podpory učitelům, kteří budou s těmito dětmi pracovat. Zájemci o pomoc se mohou hlásit na e-mailové adrese předsedy asociace (
pilar@klicov.cz
), který zprostředkuje kontakty členů rady asociace v krajích.
V první fázi pobytu dětí ve školách bude potřeba asistence při zajišťování běžného vyučování alespoň v bazální podobě, včetně tlumočníků, kteří se mohou rekrutovat i z matek, např. dlouhodobě žijících v České republice, a tedy schopných tuto činnost vykonávat. Je třeba, aby se ukrajinské děti nejen vzdělávaly, ale také integrovaly mezi spolužáky. Proto se tímto obracíme na Pedagogické fakulty a jiné vysoké či vyšší odborné školy s pedagogickým zaměřením, aby svým studentům aktuálně zajišťovaly praxe právě pro potřeby vzdělávání a integrace dětí z Ukrajiny. Také vyzýváme školská zařízení, v nichž pracují odborníci s terapeutickými zkušenostmi, aby nabídli své služby při zvládání traumat, která děti a jejich matky mají za sebou.
Návrat do normálu na Ukrajině bude bolestný a velmi dlouhý. Naopak nástup nově příchozích do školy by měl být rychlý a bez zásadních komplikací, které traumata mohou ještě prohloubit.
Za Asociaci speciálních pedagogů ČR
PaedDr. Jiří Pilař, předseda
Jednání předsedy ASP ČR na MŠ MT
Dne 14. 1. 2022 proběhlo na MŠMT jednání mezi předsedou ASP ČR Jiřím Pilařem, náměstkem pro řízení sekce vzdělávání a mládeže Janem Marešem, ředitelem odboru Michalem Černým, Janem Jiterským a Martinou Budinskou o další spolupráci mezi ASP ČR a MŠMT při tvorbě zásadních koncepčních dokumentů:
revize RVP ZV,
novelizace zákona č. 109/2002 Sb. o ústavní a ochranné výchově - dalších materiálů, které se týkají dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.
Předseda ASP osvětlil přítomným, že na speciálního pedagoga nelze nahlížet jako na odborníka na všechny speciální vzdělávací potřeby an bloc, jak je nyní z jednání MŠMT a jeho přímo řízených organizací patrné, ale je nutné vnímat speciální pedagogy jako odborníky pro jednotlivé specializace (-pedie).
Rovněž bylo zdůrazněno, že pracovníci školských poradenských zařízení nemohou určovat didaktické postupy učitelům, ale pouze akcentovat deficity žáků, s nimiž učitel bude muset pracovat. Jinými slovy "kdo neučil, nemůže radit jak učit".
Předseda informoval náměstka rovněž o problémech, s nimiž se v rámci současného pojetí inkluze potkáváme a co by bylo dobré změnit. Zde byla téměř jednoznačná oboustranná shoda.
V otázce náhradní výchovné péče ve školských výchovných zařízeních byla nabídnuta ministerstvu spolupráce na tvorbě potřebných inovací v legislativě i koncepčním pojetí této problematiky, včetně vlastního vytvoření pracovního týmu, jenž se musí skládat z odborníků, kteří nejsou pouze dobrými řediteli svého zařízení, ale především jsou i schopni koncepčního přesahu.
Celkový dojem z jednání byl velmi pozitivní, tak doufejme, že nezůstane pouze u tohoto dojmu, což se v minulosti často stávalo.
PaedDr. Jiří Pilař, předseda ASP ČR